Myslivecký spolek Pňovany

Myslivecký spolek Pňovany byl založen roku 1992 podle zákona 83/1990 Sb. o sdružování občanů a podle zákona 449/2001 Sb. o myslivosti, tehdy jako Myslivecké sdružení Pňovany. Uvedení názvu do souladu se zákonem č. 89/2012 Sb. (novým občanským zákoníkem) nastalo k 6. 11.2015. Nyní působí na základě zákona 89/2012 Sb., zákona 449/2001 Sb. a kromě nich se jeho činnost řídí zejména zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Spolek si pronajímá honitbu Pňovany, tvořenou 180 ha lesa a 508 ha polí, luk, pastvin a vodních ploch (celkem 688 ha) v okolí obce Pňovany. Jedná se o tzv. honitbu společenstevní, která zahrnuje pozemky různých vlastníků sdružených v Honebním společenstvu Pňovany. Vlastníky jsou firma FARM Pňovany, obec Pňovany a obec Úlice, Hana Vykypělová, Amandus Skrziszowski (starosta honebního společenstva), Marta Výduchová, Jiří Blažek, Alois Zimanzl, Václav Lávička a další převážně z Pňovan a blízkého okolí.

Honitba sousedí s přehradní nádrží Hracholusky, zahrnuje návrší Sýkora, kopec Burda, okolí lomu, vrch Šibenice, Rájovský les, pole okolo Rájova, Třešňovku a pole mezi Pňovany a Chotěšovičkami.

Spolek má v současnosti 11 stálých členů:

Vladimír Chott – předseda spolku, Jan Racek – myslivecký hospodář, Jiří Blažek, Michal Boček, Karel Dlesk, Jaroslav Frolík, Jan Hlad, Vít Pátek, Martin Skrziszowski, Josef Tůma, Alois Zimmanzl.

 Tradice myslivosti v Pňovanech ale sahá daleko před rok založení současného mysliveckého spolku. Malou ukázkou je historické foto myslivců na brigádě z 50. let minulého století.

 Z živočišných druhů, zařazených zákonem o myslivosti mezi zvěř, žijí v honitbě Pňovany: srnčí, černá, liška, zajíc, králík, jezevec, kuna, tchoř, bažant, koroptev, křepelka, volavka, kachna, holub hřivnáč, jestřáb, káně, krahujec, krkavec a vzácně jelen sika.

Plánem chovu a lovu je v honitbě Pňovany určován počet a odstřel srnčí zvěře. Kromě toho je v souladu se zákonem o myslivosti prováděn už jen odstřel černé zvěře, lišek a v malém množství kachen. U ostatní zvěře spolek pouze pečuje o zachování, eventuálně zvyšování stavu.

 Konkrétní každoroční činnost:

* výsadba lesa, ovocných stromů a zakládání remízků

• péče o vysázené stromy – ožinování a ochrana proti okusu
• hubení a likvidace invazních druhů rostlin (zejména bolševníku)
• údržba luk
• sklizeň a sušení sena pro zvěř
• vytváření políček pro zvěř

• sběr kaštanů a žaludů pro zvěř
• zimní přikrmování zvěře
• preventivní předkládání medikamentů a léků spárkaté zvěři
• předkládaní soli a minerálů spárkaté zvěři
• stavba zásypů a krmelců

* jarní úklid odpadu, který lidé vozí do lesa a do roklí

* organizování mysliveckého bálu a posezení po náháňkách na černou zvěř s hudbou a tombolou

* chov tradičních plemen loveckých psů a jejich výcvik (výmarský ohař, border teriér, jezevčík).

Lov podle platných právních předpisů tvoří jen malou část činnosti členů MS Pňovany. Loví se v souladu s plánem schváleným honebním společenstvem a státní správou myslivosti a se zákonem o myslivosti, pouze ty druhy, u kterých by bez odlovu docházelo k přemnožení a škodám.

• Většinu času zabírají ostatní aktivity spojené s myslivostí a ochranou přírody. Myslivci je vykonávají zdarma, náklady s nimi spojené si hradí ze svého, včetně nájmu za honitbu.

   Hlavní problémy ochrany přírody a myslivosti v Pňovanech:

• vyvážení odpadu do volné krajiny, zakládání a rozšiřování černých skládek

• protizákonné vjíždění terénními motorkami a čtyřkolkami na soukromé pozemky - lesy a osetá pole.