Myslivecký spolek Pňovany

Vedení spolku

předseda: Ing. Vít Pátek

místopředseda: Ladislav Chvojka

myslivecký hospodář: Ing. Tomáš Košuda

členové výboru: Vladimír Chott a Michal Boček

Kontakt

e-mail: ms-pnovany@email.cz

tel.: +420 704 360 821 nebo +420 603 931 701

IČ: 49746197

Působnost spolku

Myslivecký spolek Pňovany byl založen roku 1992 podle zákona 83/1990 Sb. o sdružování občanů a podle zákona 449/2001 Sb. o myslivosti, tehdy jako Myslivecké sdružení Pňovany. Uvedení názvu do souladu se zákonem č. 89/2012 Sb. (novým občanským zákoníkem) nastalo k 6. 11.2015. Nyní působí na základě zákona 89/2012 Sb., zákona 449/2001 Sb. a kromě nich se jeho činnost řídí zejména zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Spolek si pronajímá honitbu Pňovany, tvořenou 180 ha lesa a 508 ha polí, luk, pastvin a vodních ploch (celkem 688 ha) v okolí obce Pňovany. Jedná se o tzv. honitbu společenstevní, která zahrnuje pozemky vlastníků sdružených podle zákona č. 449/2001 Sb. (Zákon o myslivosti) v Honebním společenstvu Pňovany a pozemky, které jsou státní správou myslivosti podle tohoto zákona do této honitby tzv. přičleněny.

Honitba sousedí s přehradní nádrží Hracholusky, zahrnuje návrší Sýkora, kopec Burda, okolí lomu, vrch Šibenice, Rájovský les, pole okolo Rájova, Třešňovku a pole mezi Pňovany a Chotěšovičkami.

Tradice myslivosti v Pňovanech sahá daleko před rok založení současného mysliveckého spolku. Malou ukázkou je historické foto myslivců na brigádě z 50. let minulého století.

Ze živočišných druhů, zařazených Zákonem o myslivosti mezi zvěř, žijí v honitbě Pňovany: srnčí, černá, liška, zajíc, jezevec, kuna, bažant, křepelka, volavka, kachna, holub hřivnáč, jestřáb, káně, krahujec, krkavec a vyskytuje se také jelen sika, zařazený zároveň mezi invazní živočichy.

Plánem chovu a lovu je v honitbě Pňovany určován počet a odstřel srnčí zvěře. Kromě toho je v souladu se zákonem o myslivosti prováděn už jen odstřel černé zvěře, lišek, v malém množství jezevců, kun, kachen a také jelena siky. U ostatní zvěře spolek pouze pečuje o zachování, eventuálně zvyšování stavu. Odstřelem je ještě prováděno zákonem upravené usmrcování vyskytujících se invazních živočichů, kteří nejsou zařazeni mezi zvěř - psíka mývalovitého, mývala severního a nutrie říční.

 Konkrétní každoroční činnost:

• výsadba lesa, ovocných stromů a zakládání remízků

• péče o vysázené stromy – ožinování a ochrana proti okusu

• hubení a likvidace invazních druhů rostlin (zejména bolševníku)

• údržba luk

• sklizeň a sušení sena pro zvěř

• vytváření políček pro zvěř

• sběr kaštanů a žaludů pro zvěř

• přikrmování zvěře v zákonem stanovené době nouze

• preventivní předkládání medikamentů a léků spárkaté zvěři

• předkládaní soli a minerálů spárkaté zvěři

• stavba a údržba mysliveckých zařízení - zásypů, krmelců a posedů

• jarní úklid odpadu, který lidé vozí do lesa a do roklí

• organizování mysliveckého bálu

• chov tradičních plemen loveckých psů a jejich výcvik

• organizování dvou společných lovů - naháněk na černou zvěř

  .

Lov podle platných právních předpisů tvoří jen část činnosti členů MS Pňovany. Loví se v souladu s plánem schváleným honebním společenstvem a státní správou myslivosti a se zákonem o myslivosti, pouze ty druhy, u kterých by bez odlovu docházelo k přemnožení, škodám a/nebo šíření chorob.

Značnou část času myslivců zabírají ostatní aktivity spojené s myslivostí a ochranou přírody. Myslivci je vykonávají zdarma, náklady s nimi spojené si hradí ze svého, včetně nájmu za honitbu.

Hlavní problémy ochrany přírody a myslivosti v Pňovanech:

• vyvážení odpadu do volné krajiny, zakládání a rozšiřování černých skládek

• protizákonné vjíždění terénními motorkami a čtyřkolkami na soukromé pozemky - lesy a osetá pole